Stavba po právní stránce má tyto části: územní řízení, stavební řízení a kolaudaci. Územní a stavební řízení je nutnou podmínkou pro zahájení prací. Pokud se v průběhu prací vyskytne potřeba změn oproti vydanému stavebnímu povolení, je třeba podat žádost o povolení změny. K některým drobnějším stavebním pracím či opravám není zapotřebí stavební povolení, stačí stavbu ohlásit.
Územní řízení je zjednodušeně řečeno proces, ve kterém se dozvíte, zda se dá na daném pozemku realizovat stavba a za jakých podmínek. Pro zahájení územního řízení je potřeba mít vypracovanou projektovou dokumentaci nebo studii obsahující půdorysy, řezy a pohledy. V řízení se zkoumá vliv stavby na okolí z urbanistického, zdravotního a ekologického hlediska; řeší se zde odstupy domů, napojení na inženýrské sítě a příjezdové komunikace a v neposlední řadě výška budovy a úprava vnějších povrchů. Řídí se jednak stavebním zákonem a jednak územním rozhodnutím dané obce, které vydává příslušný stavební úřad.
Právo vyjádřit se k projektu mají příslušné úřady a organizace zajišťující v místě komunální služby (elektřina, voda, odvoz odpadů, správa komunikací). Stavební úřad vydává seznam jednotlivých organizací, které se ke stavbě musí vyjádřit. Do řízení mohou vstoupit i všechny další osoby, kterých se stavba dotkne, tedy například sousedé.
Některé obce vydávají vlastní územní plány, fungující jako hypotetické územní řízení pro celou oblast. Jestliže je to i váš případ, můžete sloučit územní řízení se stavebním a ušetřit tím několik měsíců.
Stavební řízení je proces vedoucí k povolení stavby. Obsahuje všechny dokumenty z územního řízení a kompletní projektovou dokumentaci ve dvou exemplářích (nebo ve třech - v případě, že stavební úřad není zároveň obecním úřadem). Stavební povolení vždy vydává příslušný stavební úřad. Opět se zde mohou vyjadřovat všechny dotčené osoby jako v územním řízení. Ve stavebním řízení může úřad klást podmínky týkající se průběhu prací a/nebo atestace různých detailů v závislosti na specifikách dané stavby (ochrana podzemní vody, zajištění průjezdnosti vozovky během prací atd…).
Každé z obou řízení trvá běžně dva až tři měsíce, ze zákona až čtyři. Po získání povolení máte dva roky na dokončení stavby, s možností ročního prodloužení.
Ohlášení lze použít v případě drobné stavby nezasahující na komunikaci (tedy nikoli např. u garáže) nebo u stavebních úprav či udržovacích prací, kterými se nemění vzhled stavby, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby a nemění se způsob užívání stavby. Stavební úřad může ale vyhláškou stanovit, že ohlášenou drobnou stavbu, stavební úpravu nebo udržovací práce lze provést jen na základě stavebního povolení.
Žádost o povolení změny je nutné podat v případě, že v průběhu stavby nastane potřeba odchýlit se od schváleného projektu. Zákon neříká úplně jasně, co je již nutné ohlašovat, v praxi je vyžadováno ohlašovat změny ve vnějším vzhledu domu a změny, které zásadně mění způsob stavby (nové uspořádání rozvodů, změna stavební technologie atd…)